Objevuj.eu domů - Soutěžní hra - Archiv

Archiv soutěžních kol

Zde jsou k dispozici zadání již proběhlých soutěžních kol.

První 1 2 Poslední 

Ropná havárie ve třídě

6. února 2014

Zdravíme badatele,

další kolo naší badatelské hry je před vámi a odhalí vám složitost procesu likvidace ropných havárií, se kterými se musí lidstvo občas vypořádat. 

Ropa – nerostná surovina vzniklá před mnoha miliony let rozkladem rostlin a živočichů. Familiární název „černé zlato“ si vysloužila právem díky svému širokospektrému využití. Lidstvo používá ropné produkty každý den především v dopravě a tato látka je rovněž základní surovinou pro výrobu všudypřítomných plastů. 

Ropná ložiska se nacházejí pod povrchem Země v hloubce několika stovek metrů až kilometrů v oblasti pevnin i oceánů. Těžbu ropy často doprovázejí četná rizika, která mohou mít vysoce negativní dopad na životní prostředí. V posledních letech jsme se stali svědky zejména přírodních katastrof způsobených únikem ropy z hlubokomořských vrtů. 

Následující pokus vám umožní vyzkoušet si na vlastní kůži, jak je likvidace takové katastrofy náročná, a budete mít možnost navrhnout co nejefektivnější způsob odstranění ropné skvrny.

 

Putování za neandrtálci

7. ledna 2014

Zdravíme badatele,

v tomto kole badatelské hry se zaměříme na vývoj člověka v Evropě a na Blízkém východě. Na tomto území žila populace archaického Homo sapiens, která se velmi dobře adaptovala na podmínky, které zde panovaly před 200 000 lety a trvaly přibližně do doby před 30 000 lety. Podle prvního naleziště s ostatky těchto lidí se nazývají neandertálci. Neandertal je malé údolí kousek na východ od Düsseldorfu, v Severním Porýní-Vestfálsku v Německu.

Dnes se vede zajímavá debata mezi odborníky o tom, zda se neandertálci křížili s našimi přímými předky, s anatomicky moderními lidmi. Výsledek této debaty není úplně jistý, ale prozatím to vypadá, že neandertálci nějakým způsobem zasáhli do našeho vývoje, že nepředstavovali pouze slepou vývojovou větev. Pravdou však je, že krátce po příchodu moderního člověka do Evropy neandertálci vymírají. Nejspíše prostě neobstáli v konkurenčním boji s výkonnějším anatomicky moderním člověkem. Staré dilema, tedy jestli kromaňonec snědl neandertálce, nebo neandertálec kromaňonce, se vyřešilo ve prospěch kromaňonce. Kromaňonec je někdy podle francouzského naleziště Cro-Magnon označován AMČ. Ne že by se přímo jedli, ale moderní lovecké metody, lepší nástroje, vyšší porodnost, větší skupiny s lepší spoluprací, to všechno byly faktory, které zvýhodnily anatomicky moderního člověka. Poté, co asi před 40 000 lety začaly první skupiny AMČ pronikat do Evropy, byli neandertálci postupně vytlačováni do okrajových oblastí. A v době před přibližně 25 000 lety z fosilního záznamu mizí.

Na otázku, zda v současných lidech přežívá nějaký odkaz neandertálců, se zaměřuje tato badatelská hra.

 

Krásné krystaly

23. listopadu 2013

Zdravíme badatele,

další kolo naší hry je před vámi. Tentokrát se podíváme do světa neživých minerálů. Zahrajeme si alespoň trochu na matku přírodu a zkusíme uměle připravit takové podmínky, ve kterých vykrystalizuje samotný minerál. Pokud se nám to podaří, budeme moci pozorovat, co a jak hraje roli při jeho krystalizaci, co potřebuje ke svému vzniku a jaké tvary vytváří. Takže, směle do toho!

Příběhy a tajemství starých budov

19. října 2013

Zdravíme badatele,

další kolo naší hry je před vámi. A tentokrát budeme bádat nejen na zemi, ale i pod zemí. To proto, že toto kolo hry je zaměřeno na geologii. To je věda, která nám pomáhá dozvědět se více o Zemi – třeba z čeho je složená.

Víte, která budova ve vaší obci je nejstarší? A všimli jste si někdy toho, do jakého prostředí byla zasazena, na čem stojí její základy a z jakého materiálu je postavena? Nebo z čeho je vyskládán chodník, který k ní vede a po kterém možná denně chodíte?

Vaším úkolem bude najít ve vašem okolí nejstarší dochovanou stavbu (možná to bude kostel, usedlost, statek…). Bude nás zajímat proto, že je zde vysoká pravděpodobnost, že při stavbě bylo použito velké množství přírodního materiálu – a ten (konkrétně kameny) budete zkoumat. Dále bude vaším úkolem stavbu vyfotit, zjistit, k jakému účelu slouží/sloužila, a provést důkladný průzkum nejen stavby, ale i toho, co je pod ní a kolem ní. V centru našeho zájmu budou horniny a jejich využití. Po čem konkrétně budeme pátrat a jak, to se dozvíte v zadání této hry.

Přejeme zajímavé bádání a odhalování příběhů a tajemství starých budov a těšíme se na jeho výsledky!

Barvy kolem nás

16. září 2013

Zdravíme badatele,

další kolo naší hry je před vámi. A tentokrát bude plné barev! Všichni víme, že od jara do podzimu jsou naše lesy zelené. S blížícím se podzimem začínají listnaté stromy postupně měnit svoji barvu – žloutnou, hnědnou, červenají. Přemýšleli jste někdy nad tím, proč listy mění své barvy? Co všechno na to má vliv? Na tyto a jiné podobné otázky si odpovíte v této badatelské hře.

Proč vlastně listy mění barvu? S odpovědí na tuto otázku vám pomůžeme, ale zjistit, co na to má vliv, bude na vás! Listy slouží stromům jako jakési „továrny“ na potravu. Kořeny nasávají vodu a listy oxid uhličitý – ty se díky fotosyntéze mění na látky (cukry), které stromy potřebují pro růst, a také kyslík. Při tomto procesu je nezbytný chlorofyl – barvivo v listech, které jim dodává jejich zelené zabarvení. Na podzim se chlorofyl v listech rozkládá, a jsou tak vidět jiná barviva – oranžová barviva (karoteny) a žlutá barviva (xantofyly), jež mohou za změnu barvy listů. V zimě však není dostatek potřebného světla a vody pro fotosyntézu – na zimu tak stromy své „továrny“ zavírají a žijí z uskladněných zásob.

SLUNCE V POHYBU

18. června 2013

Zdravíme badatele,

další kolo naší hry je před vámi. Tentokrát zvedneme oči k obloze.

Zaměříme se na Slunce, které je naší nejbližší a nejlépe prozkoumanou hvězdou. Hvězdou, která nám na Zemi dala život. I když je hodně jiných vesmírných objektů větších, stále je to hvězda výjimečně hmotná, horká a zářivá. Navíc je to jediná hvězda, u které existuje zcela jistě obydlená planeta. Samozřejmě myslíme Zemi.

Cesta do minulosti

14. května 2013

Zdravíme badatele,

další kolo naší hry je před vámi. Tentokrát se vydáme do minulosti.

Asi bychom dnes jen těžko našli někoho, kdo by neznal například dinosaury nebo trilobity, ptakoještěry či pradávné ryby zvané latimérie. O těchto a dalších pradávných organismech víme dnes již celkem hodně - jak vypadali, kdy a kde žili, co jedli, dokonce i to, jestli byli společenští nebo samotáři a jak se starali o svá mláďata.

Napadlo vás někdy, jak je možné, že o nich víme? Ptali jste se někdy, jak na všechna ta tvrzení o jejich životě paleontologové (vědci zkoumající život na Zemi v minulých geologických obdobích) vlastně přišli a co je k tomu přivedlo?

Klíčem k odhalení těchto dávných příběhů života na naší planetě jsou nálezy zkamenělých pozůstatků organismů na nejrůznějších místech. Díky nim, systematické práci a znalostem vědců jsme si schopni přiblížit, jak jednotlivé oblasti naší planety vypadaly před mnoha a mnoha miliony let.

V tomto kole badatelské hry si vyzkoušíme práci paleontologa a pokusíme se vybádat, jak mohl vypadat život v minulých dobách přímo na území České republiky.

Protože paleontologové ve většině případů nemohou své hypotézy prokazovat pokusy, ale vyvozují závěry přímo na základě toho, co naleznou na lokalitě (tak konkrétně říkáme místu, kde zkameněliny hledáme), ani my v této hře nebudeme provádět pokusy, jak tomu bylo v minulých kolech, ale podíváme se na lokalitu a na to, co na ní najdeme.

Chcete-li se dozvědět více o tom, jak paleontolog postupuje při hledání zkamenělin a jak s nimi dále pracuje, přečtěte si tento dokument.

Záhada plísní

9. dubna 2013

Zdravíme badatele,

opět máte možnost zapojit se do badatelské hry. Tentokrát se týká něčeho, co je nám všem velmi známé a blízké. Každému z nás se určitě stalo, že nám někdy zplesnivěl kus chleba. A my se nyní podíváme na zoubek právě plísním, které za určitých podmínek napadají potraviny. Zamyslíme se nad tím, kdy se jim daří a kdy naopak ne…

Takže stačí zbytek svačiny a vaše bádání může začít! (Pro tento pokus budete sice muset trochu jídla obětovat, ale výsledky vám třeba pomohou chránit své potraviny v budoucnu. A navíc - věda zkrátka vyžaduje oběti

První 1 2 Poslední