Objevuj.eu domů - Soutěžní hra - Archiv - Detail

Barvy kolem nás

Zadáno 16. září 2013 (Změněno 16. září 2013) - Ukončeno 19. října 2013

Úvod

Zdravíme badatele,

další kolo naší hry je před vámi. A tentokrát bude plné barev! Všichni víme, že od jara do podzimu jsou naše lesy zelené. S blížícím se podzimem začínají listnaté stromy postupně měnit svoji barvu – žloutnou, hnědnou, červenají. Přemýšleli jste někdy nad tím, proč listy mění své barvy? Co všechno na to má vliv? Na tyto a jiné podobné otázky si odpovíte v této badatelské hře.

Proč vlastně listy mění barvu? S odpovědí na tuto otázku vám pomůžeme, ale zjistit, co na to má vliv, bude na vás! Listy slouží stromům jako jakési „továrny“ na potravu. Kořeny nasávají vodu a listy oxid uhličitý – ty se díky fotosyntéze mění na látky (cukry), které stromy potřebují pro růst, a také kyslík. Při tomto procesu je nezbytný chlorofyl – barvivo v listech, které jim dodává jejich zelené zabarvení. Na podzim se chlorofyl v listech rozkládá, a jsou tak vidět jiná barviva – oranžová barviva (karoteny) a žlutá barviva (xantofyly), jež mohou za změnu barvy listů. V zimě však není dostatek potřebného světla a vody pro fotosyntézu – na zimu tak stromy své „továrny“ zavírají a žijí z uskladněných zásob.

Zadání kola

                                                                                Jak nyní postupovat? Využijte svou zvídavost a ptejte se!


1. Sepište si všechny otázky, které vás k tématu napadají, a vyberte jednu „zásadní“, tedy tu nejzajímavější, na kterou chcete znát odpověď. Měla by se týkat toho, co (jaké podmínky) má vliv na změny barvy listů stromů. Abyste to měli jednodušší, uvádíme některé otázky. Ty vám pomohou stanovit si, co je reálné vyzkoumat ve školních podmínkách. Tato inspirace (společně s níže popsanými pokusy) vám pak bude nápomocná při rozhodování, co zkoumat. 
                       • Liší se barva listů na místech s dostatkem a nedostatkem světla?
                       • Má teplota vliv na barvu listů?
                       • Mění listy barvu i jindy než na podzim?
                       • Je ke změně barvy zapotřebí kyslík?

2. Projděte si znovu otázky a vyberte jednu z nich, to bude vaše výzkumná otázka. Potom si stanovte vaši hypotézu – tedy předpoklad nebo zajímavé tvrzení, které se pokusíte ověřit. Jinými slovy: Napište, co si myslíte (jasnou, stručnou a výstižnou odpověď na vámi vybranou výzkumnou otázku). Tedy: Myslíme si, že… např. změna barvy záleží hlavně na teplotě. A můžete (ale nemusíte) dodat, proč si to myslíte.
Goody: Já si myslím, že na podzim je stále méně světla a ty listy to prostě poznají a žloutnou.
Hypotéza: Listy dřevin na podzim žloutnou, protože jim ubývá světla.
Klapka: Já teda nevím. Spíš bych řekla, že na to má vliv zima.
Hypotéza: Listy dřevin mění barvu, a reagují tak na chladnější počasí.

3. Navrhněte, naplánujte a proveďte pokus, který ověří vaši hypotézu (tedy zjistí, jestli se váš předpoklad potvrdil, nebo ne). Vždy si veďte o jeho průběhu záznamy.
Využijte níže uvedený popis navrhovaných pokusů – a samozřejmě je upravte podle toho, co chcete zjistit. Průběh pokusu si zapište.
Máte nějaký jiný nápad a chtěli byste ho napřed probrat s odborníkem a poradit se? Kontaktujte nás na e-mailové adrese: ehakova@cfme.net. Rádi vám poradíme!

4. Vyhodnoťte výsledky a sepište závěry.
Zdokumentujte, co se stalo, sepište závěry a ideálně je ještě doplňte o fotografie listů nebo jejich náčrtky. Napište, co zajímavého jste objevili: Jaký je závěr? Potvrdili, nebo vyvrátili jste vaši hypotézu? Co vás překvapilo? Nezapomeňte, že vyvrácení vaší hypotézy (stejně jako její potvrzení) je naprosto v pořádku – je to cenný vědecký výsledek. Zkuste zdůvodnit, proč se (ne)potvrdila.

5. Prezentujte výsledky a případně naplánujte další bádání.
Sepište celý proces vašeho výzkumu a výsledky nám zašlete spolu s fotodokumentací nebo nákresy. Pokud máte nějaké náměty na další pokusy, nápady, otázky atd., napište je taky!
Výstupem této hry bude protokol, kde bude popsaná hypotéza, postup, jakým jste ji ověřili, a sepsané výsledky. Ideálně ho samozřejmě doplňte o ilustrace či fotografie i o další zajímavé informace – např. jak se vám pracovalo v týmu nebo co vás nejvíce zaujalo.

Doplňující informace

POSTUPY A POKUSY, KTERÉ MŮŽETE POUŽÍT PŘI OVĚŘOVÁNÍ VAŠÍ HYPOTÉZY (PŘI KTERÝCH PROZKOUMÁTE PODMÍNKY, ZA JAKÝCH ŽLOUTNOU LISTY)

Pomůcky
K realizaci pokusů si vypěstujeme ze semen několik rostlin lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus), která je citlivá na změnu intenzity světla, a použijeme také zelené listy lípy (Tilia) utržené na podzim před zežloutnutím.

Pozorování a pokusy: Jak prozkoumáš podmínky, při kterých žloutnou listy?

a)Světlo
Pozorování: Podívejte se do korun stromů na podzim (nebo na obrázek žloutnoucího stromu), když ubývá světla a listy začínají žloutnout.
Pokus: Svrchní část listu určité rostliny citlivé na změnu intenzity světla (např. lichořeřišnice větší) pokryjeme černým papírem. Po 4 – 5 dnech papír ze zastíněné části rostliny sejmeme.

b)Teplota
Pokus: Uřízneme několik listů lichořeřišnice a vložíme je řapíky do dvou sklenic s vodou. Ty pak přeneseme do dvou zatemněných místností – jednu do teplé místnosti, druhou do chladné (např. do sklepa).
Co vidíte? Jakou barvu mají listy v zatemnělé teplé místnosti a jakou v chladu?

c)Kyslík
Pokus: Ke žloutnutí listů je potřeba mnoho kyslíku. List, který je na podzim před zežloutnutím ještě zelený, ponořte do sklenice s vodou tak, aby jedna polovina listu byla nad hladinou a druhá pod hladinou. Použijte listy například lípy. Sklenici s listem dejte do tmy (můžete přikrýt tmavou krabicí). Pokus nechte probíhat při teplotě vzduchu 15 až 20 °C. Vodu obden vyměňujte, množily by se v ní mikroorganismy. Za čtyři dny zjistěte, co se s listem stalo.


d)Rozpadá se chlorofyl v rostlinách i jindy než na podzim?
Pokus 1: Jednu bramborovou hlízu nechte na jaře vyklíčit na světle, druhou bramborovou hlízu nechte klíčit ve tmě (nebo ji zakryjte tmavou krabicí s nepatrným otvorem pro pronikání malého množství světla).
Pokus 2: Rozkrojte hlávkový salát (locika zahradní, Lactuca sativa) – vyberte si pevnou hlávku. Pozorujte barvu listů salátu na obvodu a uvnitř hlávky.


Náš tip:
Pozorovat můžete samozřejmě i stromy v terénu (například na školní zahradě) – zkuste zjistit, které stromy žloutnou nejdříve (a proč).

Indicie

Nejsou zadány

Odkazy

Nejsou zadány

Přílohy

6.kolo BH - stažitelný soubor.doc ( DOC - 565 kB )